Vánoční strom na nádvoří má poslání pomáhat jako před 100 lety

Na zámku Loučeň na Nymbursku má jeho majitelka Kateřina Šrámková tak řečeno v popisu práce zkoumat českou historii. Na jejím vhodném přiblížení dnešním návštěvníkům totiž stojí úspěch této památky, která je po Lednici, Konopišti a Hluboké dlouhodobě 4. nejnavštěvovanějším zámkem Česka. Když se minulost představí současníkům vizuálně atraktivní a zábavnou formou, nese to své ovoce – aniž by bylo nutné se podbízet.

Vánoční stromy mají šířit nejen krásu, ale i dobro

Jenže vedle toho se člověk občas chce chopit výzvy, která nepřinese žádný komerční zisk, ale přináší obecný prospěch. Občas najdete i takovou výzvu v pozapomenutých starých tradicích. A přesně to se stalo na Loučeni v případě adventního Stromu republiky. „Stromy republiky se začaly stavět v českých městech ve dvacátých letech primárně ne jako nosiče krásných světel a totemy lidského setkávání nad svařeným vínem, ale hlavně jako oázy pomoci potřebným dětem,“ říká Jiří Senohrábek, který se zámkem Loučeň spolupracuje na vybraných projektech. „Tuhle starou tradici podpory dětí, osiřelých nebo vystavených chudobě, dnes u nás systematicky udržuje snad jen Pražský hrad. Řekli jsme si, že se musíme přidat.“

Lepší budoucnost pro děti v chudé Keni

Stromek stojící přechodně, v čase adventním, na nádvoří loučeňského zámku není nijak velký. Je spíš nenápadný a dává o sobě vědět výrazněji až po setmění, kdy se na něm rozsvěcejí světla. Pozorní si ale už přes den všimnou informačního sněhobílého panelu se zlatým bludištěm ve tvaru srdíčka, jež je stále ještě zánovním loučeňským logem. Na něm jsou vysvětleny jak brněnské začátky tradice českých či přesněji řečeno československých Stromů republiky, tak i aktuální záměr loučeňských směřovat dříve tradiční adventní pomoc dětem do chudé Keni. „Ryze českému nadačnímu fondu One More Day for Children se podařilo vystavět v Keni z prostředků přispěvatelů dětský domov, kliniku, jesle a školu. Funguje už víc jak 16 let a stále se rozrůstá. Nemá žádný přebujelý aparát, vše řídí v podstatě jen dva lidé spojení na dálku – jeden muž z Česka a jedna dáma z Keni. Zakladatel Jiří Pergl mi přijde jako velmi inspirativní příklad. Obdivuji, jakých krásných zázraků daleko od domova je schopen dosáhnout obyčejný člověk z Berouna, když má vůli nežít jen pro sebe, ale být tu i pro druhé,“ říká majitelka zámku Kateřina Šrámková.

Český táta má dceru v Africe

Nejčastější formou podpory je přímá adopce dítěte na dálku. I v tom šel zakladatel fondu osobním příkladem: „Dceru Joan Wangari jsem adoptoval jako malou holčičku. Dnes je z ní už dvacetiletá slečna, která právě studuje univerzitu v Nairobi. Bude z ní inženýrka. Měla jen babičku, a ta by ji sama stěží uživila, na vzdělání by prostředky nenašla,“ říká hrdě a zároveň tónem plným skromnosti Jiří Pergl. Každému, kdo s ním vede rozhovor, musí imponovat, že o Joan mluví jasně a přímočaře jako o dceři, aniž by přidával jakého přívlastky typu „adoptivní“ nebo „na dálku“. Radost z toho, jak jí jde učení a jakou perspektivu získá studiem pro svůj další život, má vskutku jako pravý otec.

Tátou či mámou může být každý

Loučeňští a Jiří Pergl by pod zámeckým Stromem republiky rádi našli další adoptivní rodiče. Spokojení budou ale i tehdy, pokud se najde pár lidí dobré vůle, kteří si pod stromem naskenují jeden ze tří QR kódů a pošlou do fondu dle vlastního výběru 100, 300 nebo 500 korun. Ty budou aktuálně směřovat do vodovodu pro keňský dětský domov. „Našli jsme vydatný vodní zdroj a vybudovali díky podpoře jednoho amerického dárce studnu. Pramen se ale nachází bohužel takřka 300 metrů od dětského domova, kam je potřeba vodu dovést. V současné době se voda nosí do domu primitivním způsobem v nádobách od studny, což není pro personál ideální,“ vysvětluje Jiří Pergl. Víc o stavbě, rozvoji a chodu domova, o jeho potřebách i o fungování nadačního fondu se můžete dozvědět na stránkách OMDC One More Day for Children – NADAČNÍ FOND ONE MORE DAY FOR CHILDREN