Když si panstvo vyšlo před sto lety ze zámku na nedělní procházku, mohlo už po necelé hodince potkat nejen pštrosy, ale třeba i bizony. To se tak stane, když panství spravuje opravdový světák...
Většina z nás si dnes z cest přiveze magnet na lednici, olivový olej nebo mušle. Kníže Alexander Thurn-Taxis, majorátní pán na Loučeni v letech 1889 - 1939, to měl ale jinak: Jeho nejoblíbenějším suvenýrem z cest bylo zvíře. Když to jinak nešlo, pak jeho paroží nebo kožešina. Úplně nejlepší ale bylo přivézt zvíře celé. A hlavně živé! A přinejmenším v páru, aby mohlo v Čechách co nejdřív založit potomstvo!!!
V jabkenické oboře, kterou zhruba v první polovině uvedené éry spravoval jako nadlesní Josef Schwarz, zeť slavného hudebního skladatele Bedřicha Smetany, byly z vůle knížete Alexandera po jeho africké cestě vysazeni pštrosi. A když knížepán poznal Kanadu, dovezl na loučeňské panství bizony. A pak taky z jiných koutů světa jeleny sika, plameňáky a dokonce i menší druh klokanů.
Jak dlouho tahle zvířata z jiných klimatických oblastí v českých lesích vydržela? Která z nich strádala a která se tu naopak aklimatizovala možná až příliš dobře?
Nechte si o tom vyprávět našimi průvodci při prohlídce zámku. Až zhruba po dvaceti minutách od začátku prohlídky dorazíte do pracovny knížete, zbystřete: Právě tam, pod krunýřem želvy a hlavou tygra, na tuhle zajímavou etapu historie zámku a jeho blízké obory přijde řeč. Vaším průvodcem bude zaručeně kostýmovaný člen knížecí domácnosti. A jestli budete mít to štěstí a bude jím nadlesní Josef Schwarz nebo dokonce samotný kníže Alexander, pak budete v rukou těch nejzasvěcenějších, kteří vám budou vyprávět nejen o pohybu pštrosů jen kousek za zámkem...
