Nejnovějším přírůstkem našeho labyrintária je esteticky neobyčejně působivý Královský labyrint. Je tomu právě rok, co byl dokončen.
Psal se rok 2016 a celé Česko si připomínalo 700. výročí narození Karla IV., muže, který díky svému širokému zakladatelskému úsilí získal přízvisko Otec vlasti a v anketě Největší Čech obsadil první příčku. Majitelka zámku Kateřina Šrámková měla v tu dobu čtyři nedospělé děti, se kterými se zhruba ob rok vydávala na letní expedice po stopách vždy jedné významné osobnosti, obvykle Čecha, jehož význam přesáhl hranice země. A jednou z takových osobností byl, vedle Jana Husa nebo Jana Amose Komenského, také Karel IV. V souvislosti s kulatým výročím jeho narození vznikl nápad, že by se i Loučeň mohla zapsat na mapu významných míst spojených s tímto nejznámějším Lucemburkem. Dějiny zdejšího panského sídla, pravda, nesahají hluboko do středověku, nenajdeme tu žádné přímé Karlovy stopy. Ale Loučeň může vytvořit jedinečnou spojitost s ním jinak: novou atrakcí, která by vycházela z jeho duchovního odkazu a odkazu jeho doby. A nápad vytvořit v zámeckém parku labyrint podle středověkých křesťanských katedrál byl na světě.
Nejvýznamnější katedrály západoevropského katolického světa, jmenujme z těch nejslavnějších alespoň Chartres či Remeš, mívaly pár kroků za vstupem v podlaze labyrinty. V těchto magických obrazcích měl člověk přicházející z uspěchaného světského dne zklidnit své kroky, zpomalit a naladit se na duchovní zážitek nadcházející bohoslužby. Praha byla za Karla IV. císařským sídlem a rozrůstala se s ambicemi vyrovnat se výše zmíněným francouzským křesťanským centrům. Tedy i v Praze se, se zpožděním, budovala obří gotická katedrála. Všem Čechům známý chrám sv. Víta byl ovšem dokončen až víc než půlstoletí po Karlově skonu. Stalo se tak na počátku 20. století, na úsvitu moderní doby, jež už znala beton a o dost se vzdálila středověké duchovní tradici. Průčelí se vstupem, tedy část, kde ve středověku labyrinty stávaly, bylo definitivně dobudováno až roku 1929, 11 let poté, kdy krále v Čechách nahradil první prezident. Labyrinty byly reliktem minulosti, nepotřebným, takřka zapomenutým.
Nabízí se provokativní otázka: Měli Karlovi architekti Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř v úmyslu vybavit svatovítskou katedrálu i labyrintem? Je to velmi pravděpodobné, jakkoli plány na tu část chrámu, která nebyla do Karlovy smrti postavena, se nedochovaly. Novověcí architekti počátku 20. století už s žádným labyrintem nepočítali. Nicméně zakomponovali do průčelí jiný významný prvek gotických chrámů – rozetové, tedy kruhové, vysoce zdobné okno. Protože architektura je hrou symbolů a proporcí, je známo, že průměr rozety býval ve významných gotických kostelech totožný s průměrem labyrintu vkomponovaného do interiéru nedaleko od ní.
Tato nepopiratelná skutečnost se stala odrazovým můstkem pro ideu vzniku Královského labyrintu na Loučeni: Bude kruhový, jeho průměr bude stejný, jaký má rozeta chrámu sv. Víta na Hradčanech. Ale hlavně: Bude tak pestrobarevný jako vitráže v oknech gotických katedrál. A přesně toto bude důležitým detailem, nesoucím odkaz ke Karlu IV.
Krásná idea nebyla levnou záležitostí, stejně jako Karlův nápad zřídit na dominantním návrší nad Prahou gotickou katedrálu francouzských či německých proporcí. Jestliže svatovítská katedrála, místo královských korunovací, se stavěla přes půl století, Královský labyrint na Loučeni potřeboval od myšlenky po dokončení plných osm let.
Přijďte se podívat na výsledek. A až se po labyrintu projdete, zkuste si představit, že se pohybujete po barevných sklíčkách zalitých do olova, jež jste obdivovali v naposledy navštíveném starém kostele. Ale hlavně: Až uděláte první krok, zklidněte se, jako byste se právě připravovali na bohoslužbu. Protože uklidnit Vaši rozbouřenou duši, to byl přesně důvod, proč v nejvýznamnějších duchovních centrech středověké Evropy labyrinty tohoto typu vznikaly…
SKRYTO V SYMBOLECH:
- Královský labyrint je poctou univerzalistickému dílu Karla IV., největšího panovníka českých dějin.
- Tvar a obecně styl odkazuje na barevná vitrážová okna gotických katedrál. Kruhový labyrint má průměr 10 metrů, stejně jako rozeta uprostřed průčelí pražského chrámu sv. Víta.
- Do povrchu labyrintu byly vkomponovány sklářsky ztvárněné drahé kameny, především pak ty, známé z české královské koruny, kterou nechal vytvořit právě Karel IV. Labyrint má připomenout také fakt, že Karel IV. obecně věřil v energii drahokamů. Proto jimi nechal obložit rovněž významné prostory svých rezidencí - známé jsou příklady karlštejnských kaplí sv. Kříže a sv. Kateřiny.
- Výběr kamenů a jejich uspořádání vychází ze středověké symboliky a představ Karlovy doby o ideálním vládci: Kameny vyjadřují 7 rytířských ctností a 12 ideálních vlastnosti panovníka. Pracuje se také s letitými symboly 4 živlů a 4 ročních období, jež provázejí křesťanskou kulturu a umění po staletí až dodnes.
- Rozdělení labyrintu na bílou a černou část pracuje vědomě s principem jing a jang a propůjčuje tak labyrintu zvláštní energetické schopnosti.
- Základní kámen loučeňského královského labyrintu byl položen 1. května L. P. 2016 za účasti kostýmovaných postav, které ztvárňovaly známé osobnosti z okruhu Karlových spolupracovníků a příbuzných. Kdo byl u toho, setkal se tak s oživlým architektrem Petrem Parléřem, Karlovým otcem Janem Lucemburským a pochopitelně mladičkým kralevicem Karlem samotným. To on osobně poklepal na základní kámen.
- Další informace, záhady a skrytá tajemství nejnovějšího z loučeňských labyrintů najdete na kralovskylabyrint.cz.
