Retroprohlídky 17. listopadu vrátily chod zámku do socialismu

Zámek Loučeň se rozhodl uctít významný den České republiky zvláštním způsobem: Při speciálních prohlídkách zámeckých interiérů se vrátil do období listopadu 1989, kdy zámek nebyl turistickou památkou jako dnes, nýbrž školícím střediskem zaměstnanců v dopravě. Návštěvníci tak v uvedený den přicházeli k zámecké bráně jako turisté, do samotného zámku ovšem vstupovali v rolích účastníků předlistopadového školení. Hodinová prohlídka byla především zábavným zážitkem vycházejícím z každodenních, často absurdních reálií minulého režimu. Její vyvrcholení mělo ovšem osvětový přesah, a to v podobě přednášky historika Zdeňka Hazdry z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, donedávna ředitele pražského Ústavu pro studia totalitních režimů. „Obsahem přednášky bylo upozornit na odlišný způsob využití kulturních památek během komunistického režimu a na jejich častou devastaci, a to na příkladu pěti zámeckých objektů v nejbližším okolí Loučně. Asi nejsvízelnější osud měl zámek Mcely, který byl zachráněn z naprostých ruin a proměněn v dnešní luxusní hotel skutečně v hodině dvanácté," řekl Jiří Senohrábek, manažer zámku Loučeň.

Po úvodním civilním zasvěcení do minulých osudů zámku Loučeň na zámeckém nádvoří bylo s návštěvníky zacházeno jako s účastníky předlistopadového školení: U dveří se jich ujal správce soudruh Vonásek, který skupinu v jídelně rozdělil na obědové turnusy, seznámil účastníky se společenskou místností v čínském salónu, kde nechyběl ani herní hit socialistického bloku let osmdesátých, totiž Rubikova kostka, a ukázal jim ředitelnu v někdejší pracovně knížete, kam může kdokoli ze školených přijít každý den v pevně stanovenou čtvrthodinu na konzultaci, bude-li pociťovat nějaký problém. Na zámku se opět objevila i síň lidových a dělnických tradic, kterou všichni museli navštívit v rámci socialistické osvěty povinně a svoji návštěvu potvrdit podpisem. Účastníci školení procházeli rovněž ložnicí využívanou náměstkem ministra. Svou seznamovací exkurzi zakončili v agitační místnosti, kterou byla zámecká knihovna. Do exkurze se rovněž přimíchal delegát z ministerstva dopravy Německé demokratické republiky, který se k bratrským soudruhům přišel inspirovat, jak taková školení organizovat, a zároveň předal čestný řád německé komunistické strany SED vedoucímu školícího střediska. Do prohlídek neustále zasahovala agilní uklízečka, soudružka Kudláková: Jednou přinesla návštěvníkům ukázat novinku vyvinutou v Německé demokratické republice, totiž plastové příbory, jindy přišla vynadat návštěvníkovi, který svého trabanta zaparkoval tak nešťastně, že tímto vozem bránil v průjezdu autu se zásobováním kuchyně. „To je úplně přesné, tohle jsme zažívali!", reagovala na netradiční retroprohlídku zámku postarší dáma z řad návštěvnic. „Strašně ráda k Vám chodím, jsem na zámku snad podesáté a pokaždé je zdejší prohlídka jiná," komentovala svůj poslední zážitek z Loučně jiná z návštěvnic. „Retroprohlídkami jsme nechtěli normalizační režim ani oslavovat, ani zesměšňovat. Cílem bylo vytvořit zábavnou hodinku s poučením na závěr, ve které odlehčenou formou připomeneme jisté absurdity minulých dob," dodal manažer zámku Jiří Senohrábek.